Obec Svatá
ObecSvatá

O obci

OBEC SVATÁ

historie a současnost

 

     Naše obec Svatá se nachází 9 km západně od Berouna v CHKO Křivoklátsko v nadmořské výšce 450 m.

 

     Historická lokalita kolem význačného krajinného útvaru, buližníkové Svatské skály (480 m.n.m.), Swatá Hora, Hory Swate nebo jen Swatá je v souvislosti s těžbou rud zmiňována již od 14. století.

     První doložitelná písemná zmínka o obci Svatá je z roku 1548, kdy Ferdinand I. prominul horníkům ze Swate Hory na 7 let desátek.

Je doloženo, že roku 1576 žádali horníci vrchnost, aby si mohli od Hudlic v prostoru dnešní Svaté koupit pozemky na stavbu obydlí.

 

     Ve směru k obci Černín, pod Pravou horou se těžila rumělka (cinabarit - ruda rtuti) a směrem k Hudlicím se těžila železná ruda. Dolování rumělky se udrželo asi do roku 1760 a vytěžilo se jí jen za 90 let doložitelného dolování až 20 tun. Železná ruda se přestala těžit v r. 1916, menší aktivity však proběhly ještě v průběhu 2. světové války. Množství však nikdy nebylo nijak významné. Je tedy možné říci, že obec vznikla v 16. století jako chudá hornická osada.

     V polovině 17. století, podle záznamu z roku 1651, žilo v osadě 19 obyvatel v 6 chalupách, jmenovitě rodiny Jakuba Bernarta, Mikuláše Drozda, Kryštofa Raymana, Jindřicha Junga (Jungmanna), Jana Hilebranta a Václava Uhlíře.

     Po celou historii zde žili vedle několika malých sedláků, domkařů, živnostníků a horníků převážně kovozemědělci, nacházející zaměstnání v okolí - železárny a cementárny Králův Dvůr, rudné doly Krušná Hora, strojírny Žebrák, Hořovice, Komárov, eternitka a textilka Beroun, knížecí a později státní lesy, JZD aj.

 

Svatá - kolébka České obce sokolské

 

     Do tehdejší myslivny "Na Králi" jezdil na letní byt pražský obchodník textilem Jindřich FÜGNER s manželkou Kateřinou a dcerou Renatou (se kterou se r. 1873 oženil M. Tyrš).

     V letech 1858 až 1861 působil jako soukromý učitel a vychovatel v rodině majitele slévárny a smaltovny Eduarda Bartelmuse v nedalém Novém Jáchymově Dr. Miroslav TYRŠ. Při jednom z výletů v roce 1860 do okolí Svaté (snad na Vraní skálu, asi 1,5 km od myslivny) tu potkal Fügnera, se kterým se spřátelil. Z jejich diskusí se zrodila myšlenka na vytvoření vlastenecké tělovýchovné organizace Sokol (1862). U příležitosti 60. výročí založení Sokola byla 20. června 1922 na myslivně odhalena pamětní deska.

 

 

Scheinerova vila

 

     JUDr. Josef Eugen SCHEINER (1861 - 1932) byl vlastenec, od r. 1906 starostou Sokola a spoluzakladatel protirakouského tajného spolku Maffie. Aktivně se spolu s Masarykem, Benešem, Šámalem, Kramářem, Rašínem a dalšími podílel na vzniku Československa. Ihned po 28. říjnu založil z  legionářů a Sokolů první české vojenské velitelství, byl prvním inspektorem branné moci a poslancem Národního shromáždění.

     Za zmínku stojí, že jeho bratr Artuš byl malířem a ilustrátorem a syn Jiří lékařem, profesorem na Univerzitě Karlově, účastníkem II. odboje a nacistickým vězněm.

     Jako 17 letý člen Sokola se Josef Scheiner v roce 1878 prostřednictvím své tety, sestry manželky J. Fügnera, seznámil s Miroslavem Tyršem. V roce 1897 zakoupil na Svaté od Antonína Sýkory domek, který postupně přestavěl na i dnes nepřehlédnutelnou vilu (č.p. 62) a u které později postavil i vilu pro svého syna (č.p. 158). Trávil zde s rodinou volné dny a často ho tam navštěvovali spolupracovníci a přátelé. V pronajaté honitbě pořádal hony, kterých se zúčastňoval i Václav Havel st.

Od 17. listopadu 1918 je Dr. Josef Scheiner čestným občanem Svaté.

 

Předci herce Václava VYDRY nejml.

 

Ze Svaté pocházejí také předci herce Václava Vydry nejmladšího (*1956). Pra-pra-praděd byl Antonín Vydra (uhlíř v č.p. 16) a pra-pra-prababička Josefa Pánková. 

     Rodiče pra-prababičky Kateřiny Sládkové (*1854 v č.p. 58), matky národního umělce Václava Vydry (1876 - 1953), byli Josef Sládek (kovář na Svaté č.p. 58, *1825 ve Zdicích) a Barbora Jungmannová.

 

Prezident republiky Tomáš Garrigue MASARYK na Svaté

 

     23. února 1919 zavítal na Svatou na návštěvu Dr. Scheinera i prezident Masaryk spolu s A. Švehlou, A. Rašínem, P. Šámalem, J. Preissem a básníkem Macharem, nadšeně vítáni místními obyvateli a školní mládeží.

     Podruhé zavítal pan prezident na Svatou 30. července 1920. Doprovázeli ho K. Engliš, A. Švehla, J. Preiss a P. Šámal.

 

Myslivna Na Králi

 

     Na západní straně obce, při státní silnici II/236 ve směru na Křivoklát se nachází místní část, polosamota s několika domy, rekreačními objekty a bývalým lesním koupalištěm, nazývaná Král (též Na Králi). Své jméno dostalo toto místo snad proto, že podle pověstí tam kolem roku 1400 při lovech v okolních hlubokých křivoklátských lesích nebo při cestě ze Žebráku a Točníku na hrad Křivoklát rád odpočíval král Václav IV.

     Již od 10. století tu stála myslivna (dnes dům č.p. 59). Po třicetileté válce se stává samota Král s několika domky místem, kde se pálilo dřevěné uhlí, potřebné k tavbě železné rudy, jež se v okolí těžila.

 

     Dne 6. dubna 1739 se tu hajnému Jungmannovi narodila dcera Kateřina, která se 13. října 1763 v kostele v Počáplech stala manželkou Josefa Šimona Jungmanna (shoda příjmení) z Hudlic. 16. července 1773 se jim narodil syn Josef Jungmann, pozdější spisovatel, vlastenec a národní buditel.

Hajný Jungmann ve věku 30 let tragicky umírá udušením, když byl nedaleko hájovny zavalen v noře při vyhánění jezevce.

 

     Panským hajným Na Králi se později stává František Nittinger, lesník z německého Bádenska, který přijal práci u Fürstenberků na Křivoklátě. Jeho synovec Karel, také lesník a vlastenec, v myslivně ubytoval v roce 1858 pražského obchodníka textilem Jindřicha Fügnera. Fügnerovi kvůli nedobrému zdravotnímu stavu dcery Renaty pak do myslivny jezdili na letní byt. Tam se také v roce 1860 Fügner potkal a spřátelil s Miroslavem Tyršem. Pod střechou myslivny se pak zrodila myšlenka a jejich sen o vytvoření vlastenecké tělovýchovné organizace.

 

     Dům byl na počátku 21. století téměř do základů zbourán a přestavěn do podoby, která má s původní myslivnou jen málo společného.

 

 

Současnost

 

     Obec leží na samém okraji hlubokých křivoklátských lesů. Díky své poloze vysoko nad Berounskou kotlinou tu máme velmi zdravé a čisté ovzduší. Okolí poskytuje celoročně vhodné podmínky pro turistiku, cykloturistiku i pohodlné procházky po kilometrech udržovaných lesních cest. Oblíbené jsou výpravy na blízkou Vraní skálu (536 m.n.m.), odkud je úchvatný rozhled do okolí. Vzhledem k nadmořské výšce si tu v zimě na své přijdou i milovníci bílé stopy.

Měli jsme tu i lesní koupaliště (vybudováno Na Králi svépomocí v tzv. „Akci Z“ v roce 1962), ještě v nedávné době hojně navštěvované, ale bohužel kvůli nedostatku vody již několik let zřejmě navždy uzavřené a ke koupání zcela  nevhodné.

 

     V roce 2013 měla obec 454 stálých obyvatel. Mnoho lidí zde má své rekreační chaty a chalupy. Vzhledem ke své výhodné poloze má stále více občanů zájem zde trvale bydlet a staví si tu své nové domovy. Bohužel možnosti obce, především nedostatečná kapacita vodojemu, ale i potřebná infrastruktura, do budoucna neumožní všem zájemcům postavit si zde své domy.

    

    

     Občané mají v obci k dispozici prodejnu smíšeného zboží COOP, nově zrekonstruovanou restauraci „Na Svaté“ s každodenním provozem, výbornou kuchyní a nabídkou uspořádání svateb, rodinných, firemních a jiných akcí a oslav.

     V obci je mateřská školka, veřejná knihovna, tělocvična Sokol, fotbalové   hřiště.

     Pitnou vodu zajišťuje obecní vodovod a intenzivně se pracuje na výstavbě kanalizace. 

 

     V obci máme i bohatý kulturní a společenský život. Aktivně pracují zahrádkáři, sportovci i hasiči. Mládež za pomoci občanů každoročně pořádá pálení "čarodějnic" a Staročeské máje. Obecní úřad ve spolupráci se spolky, organizacemi a stranami pořádá společenské plesy, taneční zábavy, výstavy, zájezdy, vzájemná setkání, dětské dny a mnoho dalších akcí. Žije a tvoří zde výtvarník Václav Vydra.

 

     Autobusová doprava zajišťuje denně spojení s Královým Dvorem a Berounem.

 

Zpracoval: Oldřich Slováček

 

 

Použité zdroje:

 

- Obec Svatá - oficiální internetové stránky obce

- Josef Hůrka, Zdické noviny č. 227, str. 7, říjen 2011

- Josef Hůrka, Zdické noviny č. 238, str. 8, říjen 2012

- Ladislav Zvonař, Zdické noviny č. 173, str. 6, listopad 2006

- Dalibor Velebil, Dolování rumělky u obce Svatá, 2004

- Jaroslava Řezníčková, Myslivna Král, 2011

- Matriční kniha narozených 1876, Plzeň I., str. 94

- Jindřich Fügner, Wikipedie

- Miroslav Tyrš, Wikipedie

- Josef Scheiner, Wikipedie

- Václav Vydra, Wikipedie

 

(Poznámka jako zajímavost: ve Svaté se 18. 8. 1926 narodil Karel Goldammer.  Pracoval jako lesní dělník. 15. 6. 1945 se stal příslušníkem SNB. Naposledy sloužil jako náčelník obvodního oddělení VB ve Varnsdorfu.

3. 8. 1974 byl při pronásledování a zatýkání dvou kriminálních recidivistů zákeřně zastřelen. In memoriam byl povýšen do hodnosti majora. Na místě incidentu v ul. Nemocniční je na jednom domě pamětní tabulka).

 

 

 

 

 

 

 

Předpověď počasí

Počasí dnes:

20. 9. 2020

polojasno

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 6 až 2°C.

Fotogalerie

Poslední přidaná fotografie

Loučení s prázdninami 2020 2

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3
1
4 5
1
6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17
1
18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1
1
2 3 4

Rychlý kontakt

Tel. 311 685 629

Mob. 607 809 756

Email: svata@svata.cz

Více zde