O obci

HISTORIE OBCE SVATÁ

1) Historie a současnost obce Svatá

2) Šest historických dokumentů o Svaté

3) Hostince na Svaté v průběhu let

4) Obec Svatá - historie v datech

5) Jaro 1945

6) Stručný rodokmen herce Václava Vydry

7) Správní dějiny obce Svatá

8) Použité zdroje

9) Fotogalerie

OBEC SVATÁ - HISTORIE A SOUČASNOST

Naše obec Svatá se nachází 9 km západně od Berouna v CHKO Křivoklátsko v nadmořské výšce 450 metrů.

Neosídlená historická lokalita kolem buližníkové Svatské skály (480 m.n.m.) Swatá Hora, Hory Swate nebo jen Swatá je v souvislosti s těžbou rud (železné, rumělky, cínu) nepřímo zmiňována již v 15. století.

Nejstarší doložitelnou písemnou zmínkou o dolování v lokalitě na Svaté Hoře je výnos Ferdinanda I., vydaný 9. května 1548 v Augsburgu, kterým promíjí těžařům na panství Křivoklát a zejména ve Svaté Hoře desátky na sedm let, aby podpořil „dobývání a obchod s mědí, cínem a rtutí“.To ale ještě ves Svatá, jako sídelní útvar trvale obydlený lidmi,neexistovala.

Další doložitelná zmínka o místě zvaném Svatá Hora pochází z roku 1550, kdy Jan z Valdštejna nechal z neznámého důvodu přepadnout a zpustošit doly na Svaté Hoře a havíře uvěznil na hradě Točník.

První písemná zmínka o trvale osídlené vsi na Svaté Hoře (později už jen Svatá), která ležela na pozemku sousední vsi Hudlice, je až z roku 1576, kdy horníci žádali vrchnost, aby si mohli od Hudlic v prostoru dnešní Svaté koupit pozemky na stavbu obydlí. Následně tu bylo postaveno 12 chalup. Do této doby píše se jen o horách jménem Svaté, kde se těžily různé rudy, které chodili těžit lidé z blízkých Hudlic a okolí. O vsi se až do roku 1576 nepíše nic.

Rok 1576 je tedy rokem založení trvale osídlené vsi jménem Svatá.

Ve směru k obci Černín, pod Pravou horou se těžila rumělka (cinabarit - ruda rtuti) a směrem k Hudlicím se těžila železná ruda. Dolování rumělky se udrželo asi do roku 1760 a vytěžilo se jí jen za 90 let doložitelného dolování až 20 tun.

Železná ruda se tu přestala těžit v roce 1916, menší aktivity však proběhly ještě v průběhu 2. světové války. Množství však nikdy nebylo nijak významné. Naopak v prostoru Krušné Hory, Hudlic, Otročiněvsi a Nového Jáchymova byla těžba železné rudy ukončena až v 60. letech 20. století. Těžba železné rudy v šachtě Bařechov (asi 2 km po levé straně silnice ve směru z Trubína na Svatou) byla ukončena 1. 7. 1962. 

V polovině 17. století, podle záznamu z roku 1651, žilo v osadě jen 19 obyvatel v 6 chalupách, jmenovitě rodiny Jakuba Bernarta, Mikuláše Drozda, Kryštofa Raymana, Jindřicha Junga (Jungmanna), Jana Hilebranta a Václava Uhlíře.

Po celou historii zde žili vedle několika malých sedláků, domkařů, živnostníků a horníků převážně kovozemědělci, nacházející zaměstnání v okolí - železárnách a cementárnách Králův Dvůr, velkolomu Čertovy schody, rudných dolech Krušná Hora, strojírnách Žebrák, Hořovice a Komárov, Prefě Hýskov, Eternitových závodech a textilce TIBA Beroun, na železničním uzlu Zdice, v knížecích a později státních lesích, zemědělském družstvu a jinde. Pracovních příležitostí bývalo v dostupné vzdálenosti mnoho.

Od 1. července 1949 byly stanoveny nové názvy míst. Pro obec Svatá 1. díl berounský (který byl k obci připojen jako osada obce Černín) a pro Svatá 2. díl rakovnický, společný název Svatá. V minulosti totiž část obce patřila okresu Rakovník a část okresu Beroun. Od roku 1941 patří obec do berounského okresu.

Svatá - kolébka České obce sokolské

Do tehdejší myslivny "Na Králi" jezdil na letní byt pražský obchodník textilem Jindřich FÜGNER s manželkou Kateřinou a dcerou Renatou (se kterou se v roce 1873 oženil Miroslav Tyrš).

V letech 1858 až 1861 působil jako soukromý učitel a vychovatel v rodině majitele slévárny a smaltovny Eduarda Bartelmuse v nedalekém Novém Jáchymově Dr. Miroslav TYRŠ. Při jednom z výletů v roce 1860 do okolí Svaté (snad na Vraní skálu, asi 1,5 km od myslivny) tu potkal Fügnera, se kterým se spřátelil. Z jejich diskusí se zrodila myšlenka na vytvoření vlastenecké tělovýchovné organizace Sokol (1862). U příležitosti 60. výročí založení Sokola byla 20. června 1922 na myslivně odhalena pamětní deska.

Scheinerova vila

JUDr. Josef Eugen SCHEINER (1861 - 1932) byl vlastenec, od roku 1906 starosta Sokola a spoluzakladatel protirakouského tajného spolku Maffie. Aktivně se spolu s Masarykem, Benešem, Šámalem, Kramářem, Rašínem a dalšími podílel na vzniku Československa. Ihned po 28. říjnu 1918 založil z legionářů a Sokolů první české vojenské velitelství, byl prvním generálním inspektorem čsl. vojsk a poslancem Národního shromáždění.

Za zmínku stojí, že jeho bratr Artuš byl malířem a ilustrátorem a syn Jiří lékařem, profesorem na Univerzitě Karlově, účastníkem II. odboje a nacistickým vězněm.

Jako 17letý člen Sokola se Josef Scheiner v roce 1878 prostřednictvím své tety, sestry manželky Jindřicha Fügnera, seznámil s Miroslavem Tyršem. V roce 1897 zakoupil na Svaté od Antonína Sýkory domek, který postupně přestavěl na i dnes nepřehlédnutelnou vilu (čp. 62) a u které později postavil i vilu pro svého syna Jiřího (čp. 158). Trávil zde s rodinou volné dny a často ho tam navštěvovali spolupracovníci a přátelé. V pronajaté honitbě pořádal hony, kterých se zúčastňoval mj. také Václav Havel st.

Od 17. listopadu 1918 je Dr. Josef Scheiner čestným občanem Svaté.

Předci herce Václava VYDRY

Ze Svaté pocházejí také předci herce Václava Vydry nejmladšího (*1956 Praha). Jeho prapraděda Antonín Vydra (*1824 - †1896) byl uhlířem na Svaté v čp. 16 a praprababička Josefa Pánková pocházela ze Svaté čp. 64. 

Rodiče prababičky Kateřiny Sládkové (*1854, Svatá čp. 58), matky národního umělce Václava Vydry (*1876 - †1953) a manželky Václava Vydry, šikovatele a kapelníka při vojenské hudbě v rakouském Linci (*1852, Svatá čp. 68) byli Josef Sládek ze Svaté čp. 58 a Barbora Jungmannová ze Svaté. Rodiči Václava Vydry nejml. byli herečka, zasloužilá umělkyně Dana Medřická a herec, zasloužilý umělec Václav Vydra (*1902 - †1979).

Prezident republiky Tomáš Garrigue MASARYK na Svaté

23. února 1919 zavítal na Svatou na návštěvu Dr. Scheinera prezident republiky Masaryk spolu s A. Švehlou, A. Rašínem, P. Šámalem, J. Preissem a básníkem Macharem, „nadšeně vítáni místními obyvateli a školní mládeží“.

Podruhé zavítal pan prezident T.G.M. na Svatou 30. července 1920. Doprovázeli ho K. Engliš, A. Švehla, J. Preiss a P. Šámal.

Myslivna Na Králi

Na západní straně obce, při státní silnici II/236 ve směru na Křivoklát se nachází místní část, polosamota s několika domy, rekreačními objekty a bývalým lesním koupalištěm, nazývaná Král (též Na Králi). Své jméno dostalo toto místo snad proto, že podle pověstí tam kolem roku 1400 při lovech v okolních hlubokých křivoklátských lesích, nebo při cestě ze Žebráku a Točníku na hrad Křivoklát rád odpočíval král Václav IV.

Již od 10. století tu stála myslivna (dnes dům čp. 59). Po třicetileté válce se stává samota Král s několika domky místem, kde se pálilo dřevěné uhlí, potřebné k tavbě železné rudy, která se v okolí těžila.

Dne 6. dubna 1739 se tu hajnému Jungmannovi narodila dcera Kateřina, která se 13. října 1763 v kostele v Počaplech stala manželkou Josefa Šimona Jungmanna (shoda příjmení) z Hudlic. 16. července 1773 se jim narodil syn Josef Jungmann, pozdější spisovatel, vlastenec a národní buditel.

Hajný Jungmann ve věku 30let tragicky umírá udušením, když byl nedaleko hájovny zavalen v noře při vyhánění jezevce.

Panským hajným Na Králi se později stává František Nittinger, lesník z německého Bádenska, který přijal práci u Fürstenbergů na Křivoklátě. Jeho synovec Karel, také lesník a vlastenec, v myslivně ubytoval v roce 1858 pražského obchodníka textilem Jindřicha Fügnera. Fügnerovi kvůli nedobrému zdravotnímu stavu dcery Renaty pak do myslivny jezdili na letní byt. Tam se také v roce 1860 Fügner potkal a spřátelil s Miroslavem Tyršem. Pod střechou myslivny se pak zrodila myšlenka a jejich sen o vytvoření vlastenecké tělovýchovné organizace. Dům byl na počátku 21. století téměř do základů zbourán a přestavěn do podoby, která nemá bohužel s původní fürstenbergskou knížecí myslivnou nic společného.

Současnost

Obec leží na samém okraji hlubokých křivoklátských lesů. Díky své poloze vysoko nad Berounskou kotlinou tu máme velmi zdravé a čisté ovzduší. Okolí poskytuje celoročně vhodné podmínky pro nenáročnou turistiku, cykloturistiku i pohodlné procházky po kilometrech udržovaných lesních cest. Oblíbené jsou výpravy na blízkou Vraní skálu (536 m.n.m.), odkud je 360° rozhled do dalekého okolí. Vzhledem k nadmořské výšce si tu v příznivé zimě na své přijdou i milovníci bílé stopy.

Měli jsme tu i lesní koupaliště s bazénem 50 x 30 metrů, které bylo brigádnicky vybudováno Na Králi v místě zvaném V Dubíčku v tzv. „Akci Z“ (zvelebení) a slavnostně otevřeno v neděli 14. srpna 1966. Bylo oblíbené a hojně navštěvované, ale bohužel kvůli vyschlému přítoku (Běstinský potok) je již od 90. let 20. století zavřené, zchátralé a pro koupání naprosto nevhodné. Okolní pozemky mají soukromého majitele a vstup na obecní pozemek je jen na vlastní nebezpečí.

V roce 2023 měla obec 523 stálých obyvatel. Mnoho lidí zde má své rekreační chaty a chalupy. Vzhledem ke své výhodné poloze má stále více občanů zájem zde trvale bydlet a staví si tu své nové domovy. Bohužel možnosti obce, především již zcela naplněná kapacita vodojemu, ale i chybějící potřebná infrastruktura do budoucna neumožní všem zájemcům postavit si zde své domy.

Občanům, návštěvníkům i turistům slouží v obci bohatě zásobená prodejna smíšeného zboží COOP Hořovice a „Restaurace Na Svaté“ s každodenním provozem, výbornou (také zvěřinovou) kuchyní, prostorným venkovním posezením, salonkem, společenským sálem a nabídkou uspořádání svateb, rodinných, firemních a jiných akcí a oslav.

V obci je mateřská škola, veřejná knihovna, tělocvična a fotbalové hřiště TJ Sokol.

Pitnou vodu zajišťuje od 21. května 2001 obecní vodojem s vodovodem a 28. července 2023 byla uvedena do provozu kanalizace odpadních vod.

V obci máme i bohatý kulturní a společenský život, o který se starají nejen zahrádkáři, sportovci, hasiči a myslivci, ale i řada dalších místních občanů. Mladí lidé s pomocí občanů každoročně pořádají o Svatojakubské noci pálení "čarodějnic" a v květnu Staročeské máje. Obecní úřad ve spolupráci se spolky, organizacemi, stranami a podporou občanů pořádá společenské plesy, taneční zábavy, výstavy, zájezdy, vzájemná setkání, dětské dny a mnoho dalších kulturních a sportovních akcí.

Autobusová doprava zajišťuje několikrát denně spojení s Královým Dvorem a Berounem, na opačnou stranu s Kublovem, Broumy a Skryjemi.

Adresa: 267 51 Svatá, pošta Zdice

E-mail OÚ Svatá: svata@svata.cz

                                                         ■ ■ ■

Poznámka jako zajímavost: ve Svaté se 18. 8. 1926 narodil Karel Goldammer. Pracoval jako lesní dělník. 15. 6. 1945 se stal příslušníkem SNB. Naposledy sloužil jako náčelník obvodního oddělení VB ve Varnsdorfu.

3. 8. 1974 byl při pronásledování a zatýkání dvou kriminálních recidivistů zákeřně zastřelen jedním z nich - varnsdorfským občanem Petrem Richterem (*1950 – †1975). In memoriam byl kpt. Goldammer povýšen do hodnosti majora. Na místě incidentu v ul. Nemocniční je na domě čp. 1927 pamětní tabulka.

Na Svaté v čp. 15 žije od roku 1942 výtvarník Jiří Vydra (*1938 v Lánech). S hercem Václavem Vydrou mají společné předky – Matěje Vydru *1798 na Svaté a jeho manželku Josefu Plotovou *1796 v Trubíně.

■ ■ ■

Šest historických dokumentů o Svaté

1) Národní archiv Praha: Fond Staré montanum, sign. 5/207, fol. 72n, kart. 866

„Mandát Ferdinanda I., vydaný 9. května 1548 v Augsburgu, kterým promíjí těžařům na panství Křivoklát a zejména ve Svaté Hoře desátky na sedm let, aby podpořil dobývání a obchod s mědí, cínem a rtutí“.

2) Místní jména v Čechách – vznik, původní význam a změny, Díl IV. S-Z Praha 1957, Nakladatelství ČSAV:

►„1553 k Točníku hory železné v Svatém“

►„1558 postoupil zámku Toczniku...ve vsi Lewinie pustiny...s vrchností, s platem na horách železných řečených na Swate“

►„1576 povoluje, aby poddaní ze vsi Hudlic horníkům na horách t.řeč. Svatý některé porostliny pronajali“

3) Dalibor Velebil, Dolování rumělky u obce Svatá, 2004:

Roku 1576 žádali horníci ze Svatých hor Jana Týřovského, aby povolil Hudlicím dědičný odprodej některých „porostlin“ (území zarostlé stromy či křovím). Týřovský poručil hudlickým, aby havířům potřebné porostliny prodali za roční plat tři kopy grošů splatných na sv. Jiří a na sv. Havla (Šiler 1946). Horníci porostliny vymýtili a založili havířskou osadu Svatá o dvanácti chalupách (Šiler 1946; Kopš 1964).

4) F. Šiler, Několik úryvků z dějin obce Svatá, 1946

Roku 1577 prodal Jiřík Tejřovský z Enzidle s povolením panovníka hrad Týřov s příslušným panstvím Janovi ml. z Lobkovic na Točníce (Lobkovicové byli dědičnými majiteli Točníku od roku 1557). Hned následujícího roku 1578 ovšem prodal Lobkovic hrad Týřov panovníkovi Rudolfu II. s tím, že nově vzniklou havířskou obec na Svatých Horách si podržel jako dědictví přináležející hradu Točníku (Kopš 1964). Havíři ze Svaté údajně odmítali novému pozemkovému pánu poslušnost a hrozili odchodem za jinou prací (havíři byli tradičně svobodní lidé) (Kopš 1964).

5) „Památník k znovuodhalení plaket dra Miroslava Tyrše, Jindřicha Fügnera a dra Josefa Scheinera na Svaté a pamětních desek na myslivně Na králi“ sestavil František Šiler, 1946, vydala TJ Sokol ve Svaté. Knihovna Okr. Archivu v Berouně. Sig. XXII – 440/k

strana 10: Dějiny obce Svaté

...první zpráva o dolování je z roku 1417 … Král Ferdinand roku 1541 dovolil Volfovi z Krajku na Točníku dolovat na panství křivoklátském stříbro a olovo… Arcikníže Ferdinand dal roku 1548 povolení horníkům dobývati různé kovy u Berouna a na horách Svatých … Hory Svaté ležely na pozemku vsi Hudlic… r. 1577 přešlo panství týřovské i se Svatými horami v zástavu Jana z Lobkovic na Točníce… až do té doby se mluví stále jen o horách, o vsi nic. Té ještě nebylo.

Jan r. 1576 poručil Hudlickým, aby horníkům potřebné porostliny prodali za roční plat 3 kopy grošů…

strana 11:

Horníci, vymýtivše porostliny, založili hornické chalupy – ves Svatou. Bylo tu 12 chalup, platil tedy každý do Hudlic 30 gr. Ročně.

6) „Dějiny Rakovnicka“, V. Kočka, 1936, Vydal Musejní spolek král. Města Rakovníka a politického okresu rakovnického. Knihovna Okresního archivu v Berouně, přír. číslo 1829, sig. XVI – 252

strana 262:

Dosud četli jsme jen o horách, o vsi nic. Té ještě nebylo. Jan Týřovský vyznal r. 1576, že někteří horníci z hor Svatých na gruntech jeho žádali ho, aby dovolil Hudlickým prodati jim dědičně pod plat některé porostliny. Jan poručil Hudlickým, aby horníkům potřebné porostliny vymezili a prodali pod roční plat 3 ß (AMV, st.man.L39/241)

Horníci smýtivše porostliny, založili hornické chalupy – ves Svatou. Bylo tu 12 chalup, platil tedy každý do Hudlic 30 gr. ročně.

                                                         ■ ■ ■

HOSTINCE NA SVATÉ V PRŮBĚHU LET

■ „U MAREŠŮ“ + sál (dnes Restaurace Na Svaté), čp. 31

- původním majitelem a hostinským byl František Mareš

- 1926 úprava výčepu a zvětšení sálu

- 1929 postaven nový společenský sál

- v roce 1956 provedla Jednota adaptaci hostince, např. byl otevřen nový obchod na

  severní straně budovy

- 4. května 1957 zde Jednota otevřela prodejnu Maso – uzeniny

- 9. října 1957 se konala Posvícenská zábava a 10. října Pěkná hodinka. Další zmínka

  o těchto zábavách se vyskytuje např. v roce 1973 a i v jiných letech

- za rok 1966 byla tržba 232 915 Kčs

- od roku 1972 na sále se pravidelně promítají filmy

- 26. října 1974 se na sále konalo vystoupení herce Vladimíra Menšíka

■ „U KRATOCHVÍLŮ“ + sál (U Zeleného ořechu), čp. 32

- majitel a hostinský Adolf Kratochvíl, nájemce Felix Schönbach

- 29. října 1918 se tu konala slavnostní schůze občanů ke vzniku ČSR

- v roce 1954 už zavřeno

- 8. března 1956 se v bývalém hostinci konala oslava MDŽ, protože „tam je jeviště

  a sál se dá dobře vytopit“

- v roce 1960 si sál pronajalo JZD Dukla

- 15. - 17. srpna 1963 se tu natáčely sekvence do povídkového filmu „Místo v houfu“

- v roce 1982 se majitelem stala obec Svatá

■ „U SÝKORŮ“ + sál (U Pelců, Fürstenbergský, Knížecí), čp. 63

- hostinský Maxmilián Sýkora nebo Vratislav Pelc

- v roce 1919 zde byla založena TJ Sokol Svatá

- součástí bylo řeznictví a uzenářství

- kroniky zmiňují, že se v hostinci hrávalo ochotnické divadlo

- v roce 1950 byla v hostinci zřízena veřejná telefonní stanice

- v roce 1960 MNV povolil zbourání chladírny u hostince Max. Sýkory s podmínkou,

  že bývalý řeznický krám bude poskytnutý ke zřízení autobusové zastávky

- v roce 1970 obec vykoupila bývalý hostinec pro stavbu tělocvičny

- v roce 1973 byla otevřena Sokolovna s tělocvičnou 9 x16 m, výška 6 m

- od 17. ledna 1977 na místě řeznictví otevřena nová samoobsluha Spotřebního

  družstva Jednota čp. 186, dnes obchod smíšeným zbožím COOP

■ „NA VINOHRADECH“, čp. 109 (jediný bez sálu)

- hostinský Václav Helebrant

- v roce 1930 si tam pronajal půl domu Jan Větrovský a otevřel řeznictví

- v roce 1947 se MNV stěhuje z hostince (bylo tam zřejmě od května 1945) do domu

  čp. 70 svého předsedy Františka Součka

- 30. 9. 1952 byl hostinec uzavřen a z domu čp. 85 se tam přestěhovala prodejna

  potravin Jednota

- 4. září 1959 se z prodejny s pultovým prodejem stala samoobsluha

- v roce 1964 byl dům převeden do vlastnictví Spotřebního družstva Jednota

- v roce 1977 byl dům vrácen majiteli

■ „NA PAVLAČI“ + sál (U Suchých, U Helebrantů, U Lojzy), čp. 101

- otevřen 1881, první hostinský Alois Helebrant † 1931, potom jeho syn Alois

  Helebrant † 7. 2. 1948, od 1. 5. 1949 vedl hostinec zeť Bohumil Suchý z 

  Otročiněvsi, potom jeho syn Josef Suchý

- hostinský B. Suchý byl i řezník

- 26. prosince 1918 byla zasazena u obecního rybníčku nedaleko školy „Lípa

  svobody“ a potom v hostinci zábava

- v roce 1926 přestavba výčepu, byl přistavěn taneční a divadelní sál 11 x 10 x 5,5 m

  s jevištěm. Konaly se tu Posvícenské zábavy, Pěkná hodinka, scházeli se tu hasiči i 

  baráčníci

- 1956, k MDD se konala besídka pro děti

- od 1. dubna 1960 je hostinskou snacha B. Suchého a manželka Josefa Jarmila Suchá

- 1. října 1964 byl dům vrácen manželům Suchým. LSD Jednota uhradilo

  způsobené škody a bude zde nadále provozovat pohostinství a platit nájem

- v roce 1965 bylo z důvodu špatného technického stavu zbouráno na sále jeviště

- za rok 1966 byla tržba 201 936 Kčs

- v roce 1973 byl zaveden telefon

- pohostinství bylo ukončeno 30. 6. 1983

Všechny hostince na Svaté byly zřejmě v provozu již v 19. století a svůj rozkvět pak zažily po 1. světové válce. Souběžně jich tu po dobu více jak padesáti let fungovalo pět a jen „Na vinohradech“ nebyl taneční a společenský sál. Názvy hospod se měnily nejčastěji podle jmen majitelů nebo hostinských a nebylo výjimkou, že jedné hospodě se mezi lidmi říkalo několika jmény.

V kronikách se píše o pořádání zábav (slavnost „Posvícení“ se koná vždy druhou neděli v říjnu) a všelijakých společenských akcích včetně ochotnických divadelních představení, o modernizaci a přestavbách, jsou zmínky o tom, že někteří hostinští také provozovali řeznictví.

Hostince byly důležitými a nezastupitelnými centry vlasteneckého, společenského, kulturního, politického a vesnického života. Specifická česká hospodská kultura má dlouhou a bohatou tradici, která s počátkem 21. století začala bohužel zanikat. Někde fatálně a jinde se jen přizpůsobila změnám životního stylu městského nebo venkovského obyvatelstva.

Že se na Svaté uživilo pět hospod je v dnešní době zcela mimo schopnost chápání. Nutno ale poznamenat, že většina majitelů měla vedle příjmů z hostince ještě zdroj živobytí v malém zemědělském hospodářství nebo třeba v provozování řeznictví a uzenářství a jinde.

Postupný zánik hostinců na Svaté začíná v 50. letech minulého století. Dodnes se zachoval jen ten U Marešů, v současnosti pod jménem „Restaurace Na Svaté“.

                                                          ■ ■ ■

OBEC SVATÁ – HISTORIE V DATECH

1417 ● první písemná zmínka o dolování železné rudy, stříbra a olova na horách

             zvaných Svaté. Vesnice jako taková ještě neexistuje, je zmiňována jen lokalita

1541 ● král Ferdinand I. dovoluje Volfgangovi Krajířovi z Krajku na Točníku dolovat

             na panství Křivoklátském

1548 ● Ferdinand I. dal povolení horníkům dobývati různé kovy u Berouna a na 

              horách Svatých

1576 ● první písemná zpráva o trvale obydlené vsi Svatá s 12 chalupami *)

1651 ● ve vsi žije 19 obyvatel v 6 chalupách

1778 ● obec má 21 obyvatel

1814 ● 13. září zastřelil sedlák a pytlák Průša ze Svaté čp. 5 lesního příručího

              Václava Heina (23), syna fořta Vojtěcha Heina ze samoty Míče u Křivoklátu

1860 ● vybudován rybníček u hostince čp. 32 U Kratochvílů

1865 ● postaven pomník zastřelenému Václavu Hainovi

1868 ● postavena obecní škola (čp. 40)

1870 ● vybudován obecní rybníček pod skálou (dnes požární nádrž)

1897 ● od Antonína Sýkory zakoupil domek Dr. Josef Scheiner a přestavěl ho na 

              svoji letní vilu (čp. 62)

1901 ● založen hasičský sbor (1899?)

1910 ● obec má 864 obyvatel

1912● založena Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ)

       ● otevřena obecní veřejná knihovna

       ● Dr. Josef Scheiner se 17. listopadu stal čestným občanem Svaté

             1918 ● 26. prosince byla zasazena u obecního rybníčku „Lípa svobody“

1919 ● v hostinci U Pelců (U Sýkorů) založena TJ Sokol Svatá

       ● 23. května zavítal na Svatou prezident republiky T. G. Masaryk

1920 ● 30. července navštívil Svatou podruhé prezident TGM

1921 ● obec má 830 obyvatel a 125 čísel popisných

1923 ● družstevní konzumní spolek Včela přemístil prodejnu z čp. 13 do čp. 85

1925 ● v obci jsou tyto živnosti: 2 prodejny smíšeného zboží, 1 družstevní konzum,

             5 hostinců:

             - U Marešů, dnes Restaurace Na Svaté

             - U Kratochvílů, také U Zeleného ořechu

             - Na vinohradech, také U Helebrantů

             - Na pavlači, také U Suchých, U Lojzy

             - U Sýkorů, také U Pelců, Knížecí

             Kromě hostince Na vinohradech byly všude taneční/divadelní sály

1926 ● v hostinci Na pavlači byl přestavěn výčep a sál, hostinský František Mareš

              přestavbou zvětšil sál

       ● Dr. Scheiner postavil pro svého syna letní vilu čp. 158 s tenisovým kurtem

1927 ● obecní zastupitelstvo se vyslovilo pro připojení obce do okresu Beroun

1928 ● v listopadu dokončena stavba hasičské zbrojnice

       ● pokračuje elektrifikace obce, bylo instalováno 15 pouličních světel

       ● 15. dubna zahájena pravidelná autobusová doprava z Berouna přes 

            Svatou do Skryj a zpět. Spoj jezdil 3x denně, v neděli 4x. Školáci měli slevu.

            O spoj do Zdic není mezi občany zájem

1929 ● pokračuje elektrifikace

       ● v zimě mrazy až mínus 36°C, ještě v březnu –16°C, mnoho zvěře a ptactva

              v mrazu a sněhu uhynulo

       ● 4. července byla silná vichřice s deštěm podobná tornádu

       ● z Berouna se v listopadu přistěhoval Václav Kadeřábek a otevřel si v čp. 78

             pekařství s prodejnou, do té doby se pečivo a chléb dovážely z Berouna a Zdic

1930 ● ke dni 27. 5. sčítání zemědělských živností – celkem 56 hospodářství, z toho

             32 do 1 ha, 16 do 5 ha, 5 do 10 ha, 2 do 20 ha a 1 přes 500 ha lesa, 13 koní,

             64 skotu, 204 kozy, 39 vepřů, 708 slepic a 434 hus

       ● k 1. 12. sčítání – na Svaté žije 425 osob a je 80 domů

       ● v obci jsou jen 3 nezaměstnaní na podpoře

       ● v hostinci Na vinohradech otevřeno také řeznictví

       ● dokončena elektrifikace, 9. 12. se poprvé rozsvítilo ve škole, 16. 12. pouliční

              světla. Cena 3,50 Kč za 1 kWh plus 2,50 Kč/měsíc za elektroměr

1931 ● v obci je 7 nezaměstnaných a 37 pracujících na zkrácenou dobu

       ● Jaroslav Pelc v čp. 71 otevřel obchod potravinami

1932 ● hostinec U Kratochvílů v čp. 32 si pronajal Felix Schönbach

       ● 11. ledna zemřel Dr. Josef Scheiner, čestný občan Svaté

1933 ● v obecní škole jsou jen dvě třídy

1934 ●

1935 ●

1936 ●

1937 ● bylo usneseno zakoupit pozemek na zřízení obecního hřbitova

1938 ● postaven pomník padlým v 1. světové válce

1939 ● 16. března německými okupanty nařízeno jezdit vpravo

       ● Národní souručenství schválilo 5. 11. návrh na vybudování koupaliště

1940 ● 6. října zaveden „zimní“ čas

1941 ●

1942 ●

1943 ●

1944 ●

1945 ● 12. března se započalo s kácením lesa v Jedlině pro sportovní hřiště

       ● od 1. září obecní škola jen jednotřídní, ve školním roce 1944/45 bylo 62 žáků

       ● po Velikonocích se v Merfánech a na dvoře U Marešů usadilo několik skupin

              Němců - civilistů s povozy, prchajících z východu před Rudou armádou s 

              úmyslem dostat se na západ do Německa

       ● koncem dubna se v obci objevili Vlasovci. Přišli od Kublova, jedna skupina

              pokračovala na Zdice a druhá na Trubín. Někteří na Svaté přespali, třeba na 

              Průšovic statku čp. 5

       ● partyzáni mezi německými uprchlíky odhalili na dvoře hostince U Marešů,

              že jejich „vůdkyně“ udala gestapu nějaké občany Černína a zastřelili ji

       ● k přivítání osvoboditelů byla přes silnici u Sýkorů postavena slavobrána.

              Nejprve od Trubína přijel malý autobus a několik motocyklů s vojáky USA,

              jen bez zastavení projeli obcí směrem na Kublov

       ● začátkem května přijela na Svatou Rudá armáda. První přijeli donští kozáci

              na koních a utábořili se na loukách na Králi, štáb a velitelství si zřídili v 

              hostinci U Sýkorů. Pamětníci uvádějí, že rudoarmějci byli slušní a přátelští.

              Někde v okolních lesích chytili dva esesáky a po soudu na štábu je na kraji

              vesnice u silnice do Černína popravili. Po několika dnech rudoarmějci odjeli

              do Zdic na nádraží

       ● poštu v těch letech doručoval ze Zdic pan Sládek na kole

       ● MNV (Místní národní výbor) si zřídil úřadovnu v uvolněných prostorách

              školy. Po nějaké době se přestěhoval do hostince Na vinohradech čp. 109

1946 ● ve školním roce 1945/46 bylo 36 žáků, hodně rodin se vystěhovalo na výzvu

              k osídlení do pohraničí

1947 ● MNV se stěhuje z hostince Na vinohradech do domu čp. 70 

              Fr. Součka. Odtud se v r. 1948 stěhuje do hasičské zbrojnice

       ● 12. prosince usneseno upravit hasičskou zbrojnici - polovina zbrojnice,

             polovina MNV

       ● v pondělí 7. července započaly kácením stromů práce na zřízení hřbitova,

              doposud se zemřelí pochovávají na hřbitově v Hudlicích. Každý občan ve 

              věku 16 až 55 let musí brigádně odpracovat 20 hodin

       ● byl zrekonstruován a vybetonován rybník u školy

1948 ● první pochovaný na ještě nedokončeném hřbitově byl 25. května Karel Pelc

       ● od 1. května je majitelem hostince Na pavlači B. Suchý z Otročiněvsi

       ● 25. května kolaudace a zřízení nové úřadovny MNV v části hasičárny čp. 144

       ● 7. května je zestátněna autobusová doprava, jízdenka do Berouna za 9 Kčs

       ● 31. října ve 14 hodin se konalo oficiální otevření místního hřbitova.

              Doposud se nebožtíci ze Svaté pochovávali na hřbitově v Hudlicích

       ● v čp. 85 vedle zastávky BUS U Sýkorů byla otevřena prodejna Budoucnost

1949 ● 1. července se sloučily části obce do jedné s názvem Svatá

1950 ● 19. února se započalo se stavbou telefonního vedení z Černína. Veřejná

              hovorna byla umístěna do hostince U Sýkorů

       ● k 1. květnu žilo v obci 542 občanů v 161 domě

       ● od 1. ledna platily nové ceny, 1 kilogram stál - hovězí roštěná 160 Kčs,

              hovězí zadní bez kosti 140 Kčs, hovězí přední 100 Kčs, vepřová krkovička,

              plec a pečeně 200 Kčs, debrecínské párky 200 Kčs, kabanos 200 Kčs,

              pařížský a šunkový salám 250 Kčs, vepřový bůček 280 Kčs

1951 ● k 30. červnu jsou stanovená nová čísla popisná

       ● od 1. listopadu pracuje v obci Jednotné zemědělské družstvo (JZD) DUKLA

       ● 15. dubna se sloučily baráčnická rychta Dr. Scheinera a rychta V. Vydry do 

           „Baráčníci – Národní umělec Václav Vydra“

1952 ● 30. června byla v obci založena základní organizace Svazu pro spolupráci s 

             armádou (SVAZARM) s předsedou Miloslavem Šmídem

       ● 30. září se prodejna JEDNOTA přestěhovala z domu čp. 85 do bývalého

              a nevyužitého hostince Na vinohradech

1953 ●

1954 ● MNV se přestěhoval z hasičské zbrojnice do čp. 85, kde byla doposud

             prodejna Jednota

       ● hostinec U Kratochvílů (U Zeleného ořechu) v čp. 32 je již uzavřený

1955 ●

1956 ● v obecní škole se vyměnily staré lavice tzv. škamny za nové, moderní

       ● byla provedena adaptace Hostince Jednota (U Marešů) – jiné vnitřní

              uspořádání, vchod ze dvora přes pavlač se uzavřel a zřídil nový od západu

              ze silnice aj.

1957 ● v červenci až srpnu se provádělo válcování prašných silnic z Počapel a z 

             Černína na Svatou

       ● 4. května otevřela Jednota v hostinci prodejnu Maso – uzeniny

       ● provedla se generální oprava školy

       ● 9. října se konala na sále v pohostinství Jednota Posvícenská zábava

       ●10. října se tamtéž uskutečnila tzv. Pěkná hodinka

1958 ● v květnu až červu byla vyasfaltovaná silnice z Trubína až k mostu pod Svatou

1959 ● 4. května se z prodejny Jednota Na vinohradech stala samoobsluha

1960 ● dnem 1. ledna se spojila JZD Svatá, Trubín, Levín, Počaply a Popovice do 

             jednoho JZD pod názvem Dukla se sídlem v Králově Dvoře - Počaplech

       ● ve škole je 30 žáků v 1. až 4. třídě

       ● dosavadní okresy Beroun a Hořovice se sloučily do okresu Beroun

       ● v hostinci U Suchých (Na pavlači) jen lahvové pivo a nealkoholické nápoje

1961 ●

1962 ●

1963 ● ve školním roce 1962/63 chodilo do obecní školy 26 dětí

       ● 15. až 17. srpna se v bývalém hostinci U Kratochvílů, na poli u Hory a na 

              silnici do Černína u Marešovy sušárny natáčely scény do povídkového filmu

          „Místo v houfu“, do povídky „Optimista“ (příběh lásky na žňové brigádě,

             režie Václav Krška, hlavní role Ivan Vyskočil). V kinech v r. 1964

       ● v obci žije 508 obyvatel, je tu 174 čísel popisných včetně 6 chat

1964 ● v sobotu 6. července zahájeny práce na výstavbě koupaliště „V Dubíčku“,

              buldozerem se provádějí terénní úpravy

              areál má 0,8 ha, bazén 30x50 m, max. hloubka 4 m, pláž 50x13 m, hřiště

             50x17 m, 1 společná šatna mužů, 1 společná šatna žen, 12 převlékacích kabin.

             Provádí se brigádnicky v rámci tzv. „Akce Z“ (zvelebení), pravidelně se vede

             seznam občanů, kdy a kolik hodin odpracovali. Materiál a techniku zajišťuje

             obec s pomocí okolních podniků a JZD, finančně podporuje ONV Beroun

       ● soukromě hospodařící zemědělci:

              Oldřich Zouhar čp. 25, 10,71 ha

              Josef Prošek čp. 36, 8,59 ha

              Josef Kunc čp. 29, 8,4 ha

              Božena Chocová čp. 126, syn Václav Mareš, 4 ha

      ● 1. října schváleno navrácení nemovitosti čp. 101 manželům Suchým, bude

             zde opět pohostinství, LSD Jednota zde bude v nájmu

      ● betonové dlaždice na koupaliště zhotovuje JZD Bubovice, zbývajících 2 375 

             kusů je nutné přivézt

       ● sídlo MNV je stále v čp. 85 vedle zastávky autobusů U Sýkorů

1965 ● v provozu jsou Pohostinství Jednota (U Marešů) a Hostinec Na pavlači (U

             Suchých, též U Lojzy). Hostince U Kratochvílů, U Sýkorů a Na vinohradech

             již nejsou v provozu

      ● práce na koupališti ztěžují deště, musí se čerpat voda, je málo brigádníků.

            Kvůli odborným pracím museli být zaměstnáni 4 muži za plat a tím práce

            pokročily, do 11. listopadu se dokončily hlavní práce – položeny dlaždice do 

            celého bazénu a vybetonovány stěny. Plán prací se ale nesplnil

      ● 4. února se rada MNV zabývala možností výstavby obecního vodovodu a 

            ukončením vyučování v jednotřídní ZŠ

      ● samoobsluha Jednoty je v čp. 109 v bývalém hostinci Na vinohradech

1966 ● do JZD nevstoupili rolníci: Zouhar, Knot, Kunc, Chocová a Prošek

       ● mimo obec denně dojíždí za prací 107 mužů, 60 žen a do školy 19 žáků

       ● v neděli 14. srpna ve 14 hodin se občané shromáždili u pohostinství Jednota

             (U Marešů) a za doprovodu hudby KDŽ se přesunuli na koupaliště na Králi.

             Slavnostní otevření bylo v 15 hodin. Potom následoval sportovní a zábavný

             program. Bylo velmi pěkné počasí, bylo tam mnoho lidí i přespolních,

             na parkovišti byly desítky automobilů a bazén byl naplněn koupajícími se.

             Byla ještě dostavěna pokladna a kiosek. Celkově působí koupaliště pěkným

             dojmem. Dílo se podařilo!

       ● 8. září informace, že skokanský můstek na koupaliště bude zhotoven v KŽ.

              Kabel k přivedení elektřiny bude dodán 11. 11. a ihned položen

       ● školní rok 1965/66 v obecní škole 24 dětí

       ● školní rok 1966/67 bude posledním rokem obecné školy na Svaté. Byt

              ředitele se upraví pro úřadovnu MNV

       ● Železniční stavitelství Praha chce v Merfánech postavit své rekreační středisko

       ● k 31.prosinci je na Svaté 503 obyvatel – 135 dělníků, 20 zemědělců,

             23 úředníků, 22 ostatní, 67 v domácnosti, 7 studentů a 109 důchodců

       ● tržby za rok 1966: samoobsluha Jednota 1 333 000 Kčs, pohostinství U 

              Marešů 232 915 Kčs, U Suchých 201 936 Kčs

1967 ● vstupné na koupaliště: děti do 6 let zdarma, od 6 do 14 let 0,50 Kčs, mládež

              nad 14 let 1 Kčs, permanentka děti 10, dospělí 20 a přespolní 30 Kčs,

              parkování aut 2 Kčs

       ● 1. 6. se MNV přestěhovalo z domu čp. 85 do bytu po řediteli školy. 7. 6. se 

              konalo první zasedání rady MNV v nové úřadovně. Od té doby je v budově

              bývalé školy také úřadovna MNV i OÚ, veřejná knihovna, MŠ a pro potřebné

              sociální byt. Schváleno ukončení ZŠ Svatá

       ● 12. 8. se na koupališti konal karneval, zúčastnilo se 250 lidí, hudba Lesanka

       ● v neděli 29. 10. ke Dni armády na koupališti setkání dětí a mládeže s vojáky

              VÚ Beroun, ukázka vojenské techniky

       ● na koupališti zbývá dokončit pláž a elektrorozvody, kabiny a oplocení, byl

              dokončen skokanský můstek, vybetonování tanečního parketu a v červenci

              bylo upraveno parkoviště – 2 Kčs za vozidlo. Se SD Jednota se jedná o 

              otevření kiosku. O koupališti píše Budovatel č. 180/ 28. 7. a 27. 12.

       ● u Sýkorů byl zavezen rybníček, dnes parčík a zastávka BUS

       ● Svatá má 497 občanů

       ● 9. února plánuje MNV kampaň na získání zájemců o telefonní přípojku, zatím

             se přihlásilo 15 občanů

1968 ● ČSAD rozšířilo spoje do Berouna o volných sobotách a nedělích ráno

             v 7 hodin a v 11 hod. zpět

       ● 28. 10. zasazeny dvě lípy v parčíku U Sýkorů (autobusová zastávka)

       ● na koupališti dokončeny kabiny a kiosek, výtěžek ze vstupného 3 000 Kčs

       ● byly postaveny nové čekárny na všech třech zastávkách autobusů

       ● ve školním roce 1967/68 děti poprvé dojíždějí do ZŠ Broumy 1. - 5. třída,

             do ZŠ Počaply 6. - 9. třída

       ● v obci žije 483 lidí

1969 ● poplatky na koupališti: děti do 6 let zdarma, do 15 let 50 haléřů, dospělí 1 Kčs, 

              kabinka 1 Kčs, lehátko 1 Kčs, permanentka děti 10 Kčs, dospělí domácí 20 Kčs, 

              přespolní 30 Kčs, parkování motocykl 1 Kčs, automobil 2 Kčs.

              Bylo rozhodnuto nepronajímat koupaliště pro stanování.

              Příjem z koupaliště za rok 7 240 Kčs

       ● vyasfaltovala se cesta ke hřišti

       ● obec má 480 obyvatel

1970 ● čistý výnos z koupaliště za rok 1970 je 3 364, 80 Kčs

       ● pokračovalo se v asfaltování komunikací v obci

       ● na cestu od Auředníků k zastávce Pod kopcem byly položeny beton. panely

       ● bylo rozhodnuto zakoupit bývalý hostinec U Sýkorů pro postavení Sokolovny

       ● v obecní kronice na str. 169 až 171 je popsána stručná historie obce včetně

              počtů obyvatel

       ● na koupališti se pořádají různé akce včetně diskoték

       ● v Merfánech naproti Šmídům byl postaven nový transformátor VN

       ● začala výstavba tělocvičny TJ SOKOL na místě bývalého hostince U Sýkorů

       ● v obci je k 31. 12. mj. 113 televizorů, 33 motocyklů a 27 osobních aut

       ● ve 181 domech žije 473 občanů

1971 ● 19. července OHS zjistila závady na koupališti – dno bazénu je zarostlé

             řasami a klouže, filtry jsou silně zabahněny, sprchy musí mít upozornění že 

             voda není pitná, žumpa u WC je plná a toalety nejsou umývány dezinfekcí.

             Závady odstraněny do konce měsíce

       ● noviny Budovatel č. 44 / 3. 11. píší o koupališti

1972 ● plánuje se stavba nové samoobsluhy SD Jednota vedle sokolovny

       ● diskotéky, zábavy a jiné večerní akce na koupališti musí být omezeny kvůli

              následným výtržnostem opilců

       ● koncem listopadu byla zastřešena sokolovna

       ● KOUPALIŠTĚ: OHS zjistila že přítok vody neodpovídá kapacitě, voda ve 

              sprchách není pitná, filtry v přítoku jsou zabahněné, ve vodě v bazénu jsou

              řasy. Nové ceny: děti do 15 let 0,50 Kčs, studenti a vojáci 1 Kčs, dospělí 2 Kčs,

              kabinka 2 Kčs, lehátko 3 Kčs, parkování motocykl 1 Kčs a auto 2 Kčs. V září byl

              bazén vypuštěn a byla provedena jeho údržba a vyčištění

       ● v květnu bylo paní Marii Podané ve Všetatech, dědičce původních majitelů,

              poukázáno na vkladní knížku pana Václava Podaného od MNV 3 205 Kč

              jako náhrada za vyvlastněný pozemek V Dubíčku (pro koupaliště)

       ● v obci se stále projevuje nedostatek pitné vody

       ● v sále hostince Jednota (U Marešů) se začaly promítat 16 mm filmy

       ● v létě byl založen oddíl kopané TJ Sokol Svatá, 30. 7. zahájeno utkáním

             se Zdejcinou

         ● MNV souhlasí s návrhem na zřízení CHKO Křivoklátsko

         ● Svatá má 461 občanů

1973  ● píše se, že do hostince U Suchých a do samoobsluhy v bývalém hostinci Na 

               vinohradech byly zavedeny telefony (pozn. asi myšleno veřejné automaty)

        ● 15. prosince se slavnostně otevřela Sokolovna, tělocvična má rozměry

               9 x 16 m, výška 6 m

        ● provedena jarní údržba a příprava koupaliště na sezónu, bazén se nevypustil

               a voda byla ošetřena modrou skalicí. V sezóně vázlo občerstvení a stále

               slábne přítok vody. Tržba za rok 6 771 Kčs

        ● 13. října byla posvícenská zábava a 14. 10. Pěkná hodinka

1974 ● stále není spolehlivě zajištěn kiosek na koupališti, problémy s obsluhou

        ● stav hostince U Marešů je stále nevyhovující, špinavé sklenice, neochotný

               personál, často v neděli odpoledne zavřeno. Řešeno se SD Jednota Hořovice

        ● 3. 8. byl ve Varnsdorfu zastřelen kpt. SNB Karel Goldammer, rodák ze Svaté,

               při zásahu proti kriminálním recidivistům (vrah Petr Richter, odsouzen

               krajským soudem v Ústí n/L k trestu smrti a prosinci 1975 popraven (píše o 

               tom Rudé právo 7. 8., Práce 8. 8, Hlas severu 20. 8.)

        ● 26. srpna vystoupení herce Vladimíra Menšíka v sále U Marešů

        ● koupaliště trpí špatným stavem vody, malý přítok (Běstinský potok), sinice a 

               řasy, při silných deštích hlína z pole

        ● organizují se brigády na zvelebení obce = koupaliště, samoobsluha, vodovod,

               MŠ, komunikace. Vedle Sokolovny byly vybagrovány a vybetonovány

               základy pro samoobsluhu Spotřebního družstva Jednota Hořovice

        ● jedná se o výstavbě obecního vodovodu, byly zahájeny zemní   

               práce pro vodojem a potrubí. V dubnu schválilo Ministerstvo LVH dotaci 80 000 

               Kčs na stavbu obecního vodovodu. Plán dokončení 06/1975

        ● staví se přístavba MŠ (z Útulku pro děti bude MŠ) a pokračuje rozšíření

               veřejného osvětlení

        ● letos je velké sucho, ubývá voda ve studních, doporučeno šetření vodou

        ● 18. srpna po 19 hodině silná bouřka a krupobití, velké škody

        ● v obci žije 462 lidí a je 184 čp.

1975 ● letošní hlavní úkoly Akce Z: přístavba MŠ, samoobsluha a vodovod

       ● píše se, že byl dokončen obecní vodovod (z obecní studny)

       ● koupaliště: voda musí být upravována modrou skalicí, kiosek nefunguje jak

              má, závady ve sprchách

1976 ● v únoru byla kolaudace tělocvičny

        ● koupaliště – nutné větší opravy, upravit a pravidelně čistit přítoky vody, OHS

                zakázala koupání

        ● 13. září slavnostně otevřena MŠ (18 dětí)

        ● pokračují práce na obecním vodovodu

        ● 3. prosince byla kolaudace samoobsluhy

1977 ● v pondělí 17. ledna slavnostně otevřena samoobsluha Jednota čp. 186

        ● rozhodnuto v příštím roce provést GO koupaliště

        ● v prosinci kolaudace obecního vodovodu

        ● kvůli celoročně špatnému počasí byla tržba z koupaliště jen 1 709 Kčs

1978 ● opravila se požární nádrž, rybníček Pod skalou u MNV

       ● v dubnu byl vpuštěn a vydezinfikován bazén na koupališti

       ● tržby z koupaliště 3 649 Kčs

       ● Budovatel č. 51/52 píše o historii Svaté, obec prý založena r. 1553

1979 ● opět se konstatuje, že koupaliště chátrá a jsou nutné opravy

        ● samoobsluha nesplnila plán maloobchodního obratu

        ● obec spadá do území CHKO Křivoklátsko

        ● v obci žije 443 občanů

1980 ●

1981 ● s koupalištěm stále problémy

       ● celostátní sčítání: obec má 434 obyvatel, nad 60 let 37,5%, 7 telefonních

              stanic, 60 osobních aut a 7 traktorů

1982 ● pohostinství U Suchých (Na pavlači) funguje bez problémů

       ● jsou nutné opravy pohostinství Jednota U Marešů

       ● přetrvávají problémy se samoobsluhou: nemocnost vedoucí, prodejní doba,

              malý sortiment, nedostatek některého zboží

       ● majitelem bývalého hostince U Kratochvílů čp. 32 je obec

       ● do MŠ chodí 22 dětí

       ● Budovatel č. 39/22. 9. píše o pomníčku V. Heyna (správně má být Haina)

1983 ● během posledních 40 let zanikly hostince U Sýkorů, Na vinohradech

             a U Kratochvílů

       ● k 30. červnu skončil hostinec Na pavlači (U Suchých). Byl otevřen r. 1881 

            Josefem Helebrantem (†1931), až do r. 1948 vede hospodu syn Alois

             Helebrant, od r. 1949 zeť Josefa Helebranta Bohumil Suchý, potom až do 

             r. 1983 jeho syn Josef Suchý. V roce 1926 byl přistavěn sál 11 x 10 x 5,5 m

      ● byla provedena rekonstrukce šaten na hřišti

1984 ● na Svaté je 17 telefonních linek

       ● do MŠ chodí 16 dětí

       ● v obci žije 390 lidí

       ● protože silné deště zanesly koupaliště bahnem z polí, vydala OHS zákaz

              koupání

1985 ● 6. července bylo koupaliště znovu otevřeno

       ● na Svaté v čp. 15 žije a tvoří výtvarník Jiří Vydra *1938 (příbuzný s hercem

              Václavem Vydrou)

1986 ● ve 2. polovině září se na louce J. Kunce v zatáčce silnice do Černína natáčely

              sekvence do filmu Věry Chytilové „Šašek a královna“, distribuce 1987

1990 ● koupaliště je stále ještě v provozu

1995 ● byla ukončena poslední nájemní smlouva ke koupališti se soukromým

              provozovatelem a koupaliště jako rekreační a sportovní zařízení přestalo de

              jure existovat a de facto přestalo být opravováno a udržováno, bylo zakázáno

              koupání. Pozemek o velikosti 0,8 ha zůstává i nadále majetkem obce

2001 ● 21. května byla zkolaudována I. etapa obecního vodovodu

2015 ● OÚ zaslal KHS žádost o vyjmutí koupaliště z evidence „koupacích vod“

2023● 28. července byla uvedena do provozu kanalizace odpadních vod

*) Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005 (ČSÚ) uvádí, že první písemná zmínka o 

    Svaté pochází z roku 1553.

■■ ■

JARO 1945

Z knihy svatského rodáka Bohuslava Havránka „Vraní skála“

Autor své vyprávění nedatuje, jen podle indicií usuzuji, že jde o období

zhruba od Velikonoc 2. dubna do 13. května – Dne matek

Uprchlíci z východu

Někdy po Velikonocích se ve vsi objevila skupina Němců - mužů, žen a dětí, kteří se svými koňskými povozy prchali až odněkud z Polska před východní frontou a Rudou armádou na západ do americké zóny. Jedna skupina se utábořila v Merfánech, druhá na dvoře hospody U Marešů. Jejich „velitelkou“ byla energická a nesmlouvavá Němka, neustále oblečená do bílého stejnokroje Červeného kříže, jinak typická nacistka. Po vsi se říkalo, že udala gestapu jakéhosi muže z Černína.

Po několika dnech příslušníci RG (pozn.: Revoluční gardy) potom uprchlíky seřadili a odvedli směrem na Kublov.

                                                                         Vlasovci

Jednoho dne se v obci objevili Vlasovci. Šli přes Svatou celý den, část jich šla na Trubín, část na Černín a Zdice. Někteří v obci u někoho přespali, např. v Průšovic statku čp. 5. 

Partyzáni

5. května propuklo Pražské povstání. V obci se objevili partyzáni a po kratším hledání prý na dvoře hostince U Marešů chytili onu Němku se znakem Červeného kříže a na místě ji zastřelili. Mezi lidmi se říkalo, že to byla vysoce postavená agentka německého gestapa.

Američané

Na silnici U Sýkorů byla postavena slavobrána k přivítání Rudé armády. Od Trubína přijel malý autobus v doprovodu několika těžkých vojenských motocyklů. Byli to američtí vojáci. Obcí jen projeli bez zastavení směrem na Kublov, mávali, zdravili a rozdávali sladkosti, žvýkačky a cigarety.

Rudoarmějci

Na Svatou přijely jezdecké oddíly rudoarmějců. Bylo jich hodně. Všude bylo plno vojáků a koní. V hospodě U Sýkorů si zřídili štáb, samotní vojáci se utábořili na Králi.

Jednoho dne dva ruští vojáci zajali někde v lesích za vesnicí dva německé oficíry v černých uniformách se znaky SS – esesáky. Dovedli je do hospody na štáb, kde s nimi proběhl soud. Po nějaké době byli bez hodnostního označení a bez bot, v bílých ponožkách a nespoutaní vyvedeni dvěma vojáky s puškami směrem dolů po silnici a potom U Kratochvílů odbočili na Černín, doprovázeni zvědavými občany.

Poprava esesmanů

Dovedli je až za Merhautův statek (říkalo se tam U Zubáčů čp. 210) do zatáčky, kde vlevo dolů odbočovala mez směrem k lesu. Vojáci zůstali stát na silnici, zajatci pokračovali po mezi. Po několika krocích vojáci zvedli pušky, zamířili a esesmany zastřelili. Nechali je ležet a vrátili se na štáb. Když potom jeden místní občan na místě popravy mrtvá těla zakopal, říkal, že oba měli ránu uprostřed týla.

Rudoarmějci po několika dnech bezkonfliktního pobytu odjeli na nádraží do Zdic. Chovali se k našim lidem slušně a přátelsky.

                                                            ■ ■ ■

                             Stručný rodokmen herce Václava Vydry

                                                           ● ● ●

SPRÁVNÍ DĚJINY OBCE SVATÁ

V okolí Krušné hory dobývali vzácné rudy již od 6. století Slované a před nimi Keltové.

1417 ● první písemná zpráva o dolování v křivoklátském rudonosném

            středisku (Krušná hora, Otročiněves, Nový Jáchymov, Hudlice, Nižbor, Trubská, Trubín,   

            Svaté hory) - železo, stříbro, olovo, rtuť

1541 ● král Ferdinand I. Habsburský (1503 – 1564) dovolil Volfgangovi Krajířovi z Krajku (v 

            dnešním Slovinsku) na Točníku dolovat na křivoklátském panství stříbro a olovo. Svaté hory 

            ležely na pozemku vsi Hudlice, které od krále Jiřího z Poděbrad (1420 – 1471) dostal

            Jošt z Ensidle (rod pocházející snad ze Švýcarska) na hradě Týřov

1562 ● Svaté hory postoupil Jan Týřovský, pán Hudlic, Františkovi Fleischerovi z Žebráku

1576 ● Jan Týřovský poručil Hudlickým, aby horníkům ze Svatých hor prodali potřebné pozemky 

             na založení vsi za roční plat 3 kop (120 ks) grošů, splatných o sv. Jiří a sv. Havla:

            „Horníci vymýtivše porostliny, založili hornické chalupy – ves Svatou. Bylo tu 12 chalup, 

            platil tedy každý do Hudlic 30 gr. ročně“.

1577 ● panství týřovské i se Svatými horami přešlo do majetku Jana z Lobkovic na Točníku

1588 ● Jan Lobkovic z Točníku vrátil Týřov králi Rudolfovi, ale ves Svatou si ponechal jako dědictví 

            k hradu Točník a roční plat 6 kop grošů, které ale náležely Hudlickým, si vybíral sám. Z toho 

            vzniklý vleklý spor. Horníci ze Svaté chtěli náležet Týřovu, tedy panství Křivoklátskému.

            Lobkovic z Točníka je totiž značně zatěžoval velkými robotami. Hory železné náležely

            k Točníku, ale ves Svatá na oněch horách patřila k Hudlicím a společně s nimi k panství 

            Křivoklát

1594 ● bratři Jan a Jiří Lobkovicové byli odsouzeni k smrti a ztrátě majetku a Svaté hory připadly 

            Křivoklátu. Ve vsi Svatá žilo 12 lidí

1651 ● na Svaté žilo 19 obyvatel – katolíků

1652 ● ves Svatá byla přidělena rychtě hudlické. 5 pustých chalup patřilo k panství králodvorskému

1686 ● křivoklátské panství bylo prodáno Valdštejnům. V dokumentu je jmenována ves Svatá

1850 ● správní jednotka „panství“ zanikla a byla nahrazena „okresem“. Existovaly správní (též 

            politické) a soudní okresy a v průběhu doby se až do 31. 12. 1948 různě měnily, vznikaly,

            zanikaly a slučovaly. Od 1. 1. 1949 byly soudní a správní okresy spojeny. Vedle okresů

            Beroun, Hořovice a Rakovník existoval nějakou dobu i okres Křivoklát

1949 ● 1. července se sloučila Svatá berounská 1. díl a Svatá křivoklátská 2. díl do jedné s názvem 

            Svatá v okrese Beroun. 1. díl býval v okrese Křivoklát i Rakovník, 2. díl býval v okrese 

            Beroun i Hořovice

1950 ● byly jen okresy Beroun, Hořovice a Rakovník. Státní správu od roku 1945 vykonávaly 

             krajské, okresní, městské a místní národní výbory (KNV, ONV, MěNV a MNV)

1960 ● okres Rakovník byl zrušen a začleněn pod Beroun

Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005

I. Díl

Počet obyvatel, str. 92, poř. číslo 64: SVATÁ

- uvádí se, že první písemná zmínka je z roku 1553

- nejvíc obyvatel v roce 1900 = 890

- nejmíň obyvatel v roce 1991 = 368

- počet obyvatel v roce 2023 = 523

K 23. 11. 1990 byla po více jako 45 letech ukončena existence Národních výborů.

II. Díl

Seznam měst a obcí, str. 508: SVATÁ

SVATÁ v r. 1869 – 1930 viz Svatá 1. díl, Svatá 2. díl

od r. 1950 obec v okr. Beroun

SVATÁ viz Svatá 1. díl (Hořovice)

SVATÁ v r. 1869 – 1910 obec v okr. Rakovník, v dalších letech viz Svatá 2. díl

SVATÁ 1. DÍL v r. 1869 – 1890 pod názvem Svatá osada obce Černín v okr. Hořovice,

                         v r. 1910 – 1930 osada obce Černín v okr. Hořovice v dalších letech viz Svatá

SVATÁ 2. DÍL v r. 1869 – 1890 viz Svatá, v r. 1900 – 1910 osada obce Svatá v okr. Rakovník

                         v r. 1921 – 1930 obec v okr. Rakovník v dalších letech viz Svatá

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámka: v roce 1933 bylo na Svaté 125 čísel popisných = 80 ve Svaté křivoklátské 2. díl a 45 ve Svaté berounské 1. díl 45. 

BEROUN

1850 = politický (správní) okres Smíchov, soudní okres Beroun

1868 = politický Hořovice, soudní Beroun

1936 = politický i soudní Beroun

1950 = okres Beroun

1960 = okres Beroun

HOŘOVICE

1850 = politický i soudní okres Hořovice

1942 = politický Beroun, soudní Hořovice

1949 = soudní okres Hořovice zrušen

1950 = okres Beroun

1960 = okres Beroun

RAKOVNÍK

1850 = politický i soudní okres Rakovník

1868 = politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát

1949 = soudní okres Křivoklát zrušen

1950 = okres Rakovník

1960 = okres Rakovník

KŘIVOKLÁT

1865 = politický i soudní okres Křivoklát

1868 = politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát

1949 = soudní okres Křivoklát zrušen

1950 = okres Rakovník

1960 = okres Rakovník

■ ■ ■

Použité zdroje

- Obec Svatá - oficiální internetové stránky obce

- Obec Hudlice – Wikipedie

- Josef Hůrka, Zdické noviny č. 227, str. 7, říjen 2011

- Josef Hůrka, Zdické noviny č. 238, str. 8, říjen 2012

- Ladislav Zvonař, Zdické noviny č. 173, str. 6, listopad 2006

- D. Velebil, Dolování rumělky u obce Svatá, 2004 (F. Šiler 1946, J. Kopš 1964)

- Jaroslava Řezníčková, Myslivna Král, 2011

- Matriční kniha narozených 1876, Plzeň I., str. 94

- Jindřich Fügner, Wikipedie - Miroslav Tyrš, Wikipedie

- Josef Scheiner, Wikipedie - Václav Vydra, Wikipedie

- Sb. zákonů 1951, částka 8 (změna názvů míst)

- SÚA Praha, fond mm5-207/11, fol. 72 in Urban 2001

- F. Šiler „Historie Rakovnicka“, kapitola 32. Svatá, 1936, SOA Beroun, přír. číslo 1829, sig. XVI-252,

- Ručně psané kroniky obce Svaté 1925 – 1986, Státní okresní archiv Beroun

- Bohuslav Havránek „Vraní skála“, vydavatelství Machart, 2012

- Zápisy z jednání OÚ a MNV 1885 – 1993, Státní okresní archiv Beroun

- Soukromý archiv Jiřího Vydry

- Mapy.cz na Seznam.cz, aplikace PANORAMA

                                  Pro obec Svatá zpracoval © Oldřich Slováček, 2024

FOTOGALERIE:

Zdroj fotografií: Mapy.cz na Seznam.cz, aplikace Panorama, Cyclomedia Technology B.V.

13. 4. 2022 / 21. 6. 2018 / 20. 6. 2018

BÝVALÉ KOUPALIŠTĚ  "V DUBÍČKU" SVATÁ - KRÁL (1966 - 1995).

Areál koupaliště má 0,8 ha (8 000 m2), bazén je veliký 50x30 m, max. hloubka 4 m, skokanský můstek 3 m. Bylo tam venkovní osvětlení, hřiště/sportoviště 50x17 m, travnatá pláž 50x13 m, pokladna, kiosek s občerstvením, půjčovna lehátek, společná šatna pro ženy, společná šatna pro muže, 12 převlékacích kabin, sprchy, WC a parkoviště.        Foto O. Slováček, první série 23 fotografií z 4. 5. 2024                                                         

Obr.1) Příchod k pokladně

Obr. 2) Pokladna

Obr. 3) Kiosek s občerstvením

Obr. 4) Sloup osvětlení

Obr. 5) Kiosek s občerstvením

Obr. 6) Převlékací kabiny (již bez dveří)

Obr. 7) Jedna společná převlékací šatna pro ženy a jedna pro muže

Obr. 8) Dvanáct převlékacích kabin

Obr. 9) Pohled od společných šaten

Obr. 10) Převlékací kabiny

Obr. 11) Převlékací kabiny

Obr. 12) Převlékací kabiny

Obr. 13) Kiosek s občerstvením

Obr. 14) Převlékací kabiny

Obr. 15) Kiosek s občerstvením

Obr. 16) Pohled od pokladny

Obr. 17) Lampa osvětlení

Obr. 18) Skokanský můstek

Obr. 19) Pohled k pokladně a kiosku

Obr. 20) Skokanský můstek 3 metry (hloubka vody 4 metry)

Obr. 21) Pohled ze skokanského můstku napříč k brouzdališti

Obr. 22) Pohled na pokladnu a kiosek

Obr. 23) Skokanský můstek

BÝVALÉ LESNÍ KOUPALIŠTĚ "V DUBÍČKU" na Svaté - Králi (1966 - 1995)

Foto O. Slováček, druhá série 14 fotografií z 22. 6. 2014

Příchod k pokladně. Koupaliště obec pronajímala. Platnost Kčs skončila v roce 1993 a byla nahrazena Kč.

Pohled ze skokanského můstku

Zde býval prostor pro sport a zábavu

Převlékací kabiny

Jednoduchý plánek koupaliště

BÝVALÉ LESNÍ KOUPALIŠTĚ "V DUBÍČKU" NA SVATÉ - KRÁLI (1966 - 1995)

FOTO O. Slováček, třetí série 14 fotografií z 4. a 11. 1. 2024

DOMY, VE KTERÝCH BYDLELI PŘEDCI HERECKÉHO RODU VYDRŮ

(čísla popisná jsou v matričních zápisech o narození, sňatku a úmrtí uváděna různá, v minulosti byly domy přečíslovány a nemusí být tedy aktuální. Za možné chyby se autor omlouvá)

Na Seznam.cz v aplikaci Panorama vyhledal Oldřich Slováček, 2024